Karel Gott - Když jsem já byl tenkrát kluk

Když jsem já byl tenkrát kluk,

to zněly písně líp a sladší měly zvuk.

A hráli jsme je tak, co stačil dech a hlas,

já tehdy ještě žák - v ten požehnanej čas.

To ryby braly víc, byl veselejší smích

a v létě větší hic a v zimě čistší sníh.

I stromy rostly vejš - k těm bílejm kadeřím

a v sen jsem věřil, v nějž kdy sotva uvěřím.

Když jsem já byl tenkrát kluk,

to žily písně dýl a sladší měly zvuk

i řeky byly čistý, tak jak jsem je znal

a zelenější listí, tráva a tak dál.

A delší bejval den a závaznější slib

a ruce krásných žen mě hladívaly líp.

A kde je dneska asfalt, tam byl tehdy jíl.

Škoda, že jsem, co jsem a kluk, že jsem už byl.

Když jsem já byl tenkrát kluk,

svět na dlani jsem měl a v očích hejno sluk,

i k nebi měl jsem blíž, než hvězdář, nebo kněz,

co dneska, co Ty víš, jak tehdy voněl bez!

Když jsem já byl tenkrát kluk,

to žily písně dýl a sladší měly zvuk.

I řeky byly čistý, tak jak jsem je znal

a zelenější listí, tráva a tak dál.

A delší bejval den a závaznější slib

a ruce krásných žen mě hladívaly líp.

A kde je dneska asfalt, tam byl tehdy jíl

Škoda, že jsem, co jsem a kluk, že jsem už byl!