Yvetta Simonová - Sladké hlouposti

Už všechny lampy v parku svítí,

marná sláva, za chvilenku

půjdeme spát. ,

Tak aspoň ještě do devíti,

aspoň těch pár minut venku

můžeme stát.Než z náručí nás vyprostí ta

noc,co klíčem brány parku odmyká,

tak šeptej mi ty hlouposti a

říkej, co se vždycky jen tak říká.Šeptej dál sladká slova, která zdají se být

zbytečná a bláhová, a srdce mé, tak jako včera,

do zítřka si jejich vůni uschová.

Už všechny lampy v parku svítí, hlavy smutně k zemi věší, půjdeme spát.

Pět minut zbývá do desíti, dobrou noc už měli jsme si dávno dát.

Však nedělej si starosti, ať na věži i jedenáctá odtiká,

a šeptej mi ty hlouposti a říkej, co se vždycky jen tak říká.Však nedělej si starosti, ať na věži i jedenáctá odtiká,a

šeptej mi ty hlouposti a říkej,

co se vždycky jen tak říká.A šeptej mi ty hlouposti a říkej, co se vždycky jen tak říká...