Ona sanja o Ljubljani [Czech translation]

Ona sní o Lublani

když každé ráno v pět hodin vstává.

Ona sní o Lublani

očí jsou těžké a ospalé.

Na stanici čeká vlak,

a již osm lét je takto,

včera byl dešť a tma,

nebe je dnes jasné.

Mama jí nedala náděje

a otec zapomněl ji obejmout.

Nechce byt v duši stará,

a si v snech maluje lepší svět.

Ona sní o Lublani,

když na první prestávce jde na cigaretu,

a popel odvál vítr,

jakoby nechtěl byt zajatý

Ať nejde - to jí řekni,

protože dýchám pro ni,

bez ní můj život bude jít v temnotu.

Ať nejde - to jí řekni,

protože budu dávat jí všechno -

víru v sebe, sny, náděje.

Kam mě vede ten život,

teď nadává bez slov,

páč má dost čekaní

dlouhých dní a lét.

Kam ji vede šedá cesta,

její skrytá náděje.

Rada by chtěla z vesnice do města,

by někdo jí dveře otevřil.

Ona sní o Lublani,

a neví, že lidé tam taky jsou sami.

Od smutku je slepá,

a neví jaká je krásná sama v sobě.

Ona sní o Lublani,

protože rada by šla dopředu

a neví, že je někde někdo,

kdo ticho sní o ní.

Ať nejde - to jí řekni,

protože dýchám pro ni,

bez ní můj život bude jít v temnotu.

Ať nejde - to jí řekni,

protože budu dávat jí všechno -

víru v sebe, sny, náděje. (2x)

Ona sní o Lublani...